Analýza zcela trhá Bartošův návrh nového stavebního zákona, v porovnání s původní verzí propadl
Hodnocení dopadů regulace /RIA/ návrhu nového stavebního zákona z pera Ministerstva pro místní rozvoj mluví zcela jednoznačně: je to zásadní zhoršení současného stavu, nepřináší positivní změnu, a nepřináší takovou míru transparentnosti, jako tomu bylo v komplexní rekodifikaci stavebního práva, která byla schválena v minulém roce. Předkládaná novela je tedy bezesporu krokem zpět. Návrh je potřeba stáhnout, a ve spolupráci s odbornými skupinami se vrátit k původním tezím, na kterých byl konsensus, a na nich postavit skutečně efektivní stavební legislativu. Detail novinky
Po několika letech se Česká republika ve věci rekodifikace stavebního práva vrací nejen k původnímu nefunkčnímu modelu, ale ještě jej naopak zhoršuje v podobě nového nadbytečného Jednotného enviromentálního stanoviska a dalšího úřadu. Právě to je výsledek návrhu nového stavebního zákona Ministerstva pro místní rozvoj pod vedením Ivana Bartoše a návrhu JEP Anny Hubáčkové z Ministerstva životního prostředí. 
Okresní hospodářská komora Olomouc, Sdružení olomouckých architektů a stavitelů a statutárním město Olomouc uspořádali minulý týden dvoudenní mezinárodní konferenci s názvem Olomouc mezi minulostí a budoucností. Konference se konala pod záštitou primátora města Olomouce Miroslava Žbánka. Diskutován byl význam územního plánu, soužití historické a moderní architektury v tradičních metropolích a komplikovaná byrokracie doprovázející vznik nových projektů. Organizátoři pozvali k účasti některé z nejvýznamnějších českých architektů a urbanistů i špičkové zahraniční odborníky z Velké Británie. Jednání pozdravil ministr dopravy Martin Kupka. Účastníci se shodli, že města jsou základem budoucí prosperity společnosti, nemohou proto ustrnout, měla by se rozvíjet a přidat k odkazu minulých generací současný kvalitní příspěvek. Výstupy konference budou zaslány také vedení města a odborná debata bude dále pokračovat.
Již několik let se v České republice hovoří o krizi ve výstavbě především bydlení, ale nejen jeho. Nestaví se ani dálnice a silnice, vázne výstavba vysokorychlostních tratí, potýkáme se s nedostatkem logistických budov. A to málo, co je, je drahé. Nejen o tom s Ing. Tomášem Kadeřábkem, ředitelem Asociace developerů České republiky. V rozhovoru, který poskytl exkluzivně Deníkům. 
Svazy a Asociace se již několik měsíců snaží vyvolat odbornou relevantní diskusi nad odkladem účinnosti stavebního zákona a nad návrhem jeho pozměněné podoby. Bohužel marně. Na opakovanou výzvu k jednání nepřišla od ministra pro místní rozvoj Mgr. Ivana Bartoše /MMR/ žádná reakce. Stejně tak jako od předsedy vlády a ministra dopravy. Situace je přitom kritická, a to nejen s ohledem na dlouhodobou krizi výstavby bytů v České republice, ale také s ohledem na její další zesílení způsobené migrační krizí z válkou postižené Ukrajiny. Pomalá je také výstavba infrastruktury, chybí logistické areály, váznoucí výstavba brzdí také průmysl. 
Odklad účinnosti části stavebního zákona, který do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky posílá Vláda České republiky, vzbuzuje velké pochybnosti. Ve svém důsledku může za rok zastavit celý proces povolování staveb v České republice. A to nejen bytů, komerčních či logistických objektů, ale také infrastrukturních staveb. Tedy silnic, dálnic, železnic a mnohého dalšího. Důvodem je legislativní lapsus: předložený návrh zákona totiž předpokládá jen odklad části stavebního zákona, zcela ale pomíjí nezbytnost odložit také účinnost změnového zákona, který je s ním úzce svázaný. Za kontroverzní lze považovat také obejití Legislativní rady vlády a absenci standardního meziresortního řízení. 
Statisticky vysoká čísla nově zahájených a povolených bytů v Praze za rok 2021 vyvolávají optimismus, že bychom mohli být na počátku konce bytové krize, která se postupně z hlavního města dostala i do dalších českých regionů. Předně – jedna vlaštovka, jaro nedělá. Podstatné tedy je, zda se jedná o statistickou jednoletou výjimku, nebo zda se jedná o trend. A pokud se jedná o trend, a bytů se bude i v dalších letech povolovat více, je nutné upozornit na zásadní limitaci budoucí výstavby: není materiál a nejsou lidé. 
Více než 200 účastníků a 20 vystupujících zaplnilo bývalá kasárna v Českém Krumlově, aby diskutovali přítomnost i současnost českých brownfieldů. Konference Brownfieldy 2021, pořádaná Asociací developerů České republiky a Kateřinou Kubizňákovou, navazovala na úspěšné předchozí dva ročníky. Představila, jak se daří rozvíjet zanedbaná území v České republice, jaké jsou v této oblasti trendy či možnosti z hlediska podpory státu. Především byla konference jedinečnou příležitostí pro setkání všech aktérů, kteří jejich další vývoj ovlivňují – představitelů státu, samospráv, veřejných a soukromých investorů. 
Od 7. září probíhala třídenní konference České parkovací asociace. Největší debatu více než stovky účastníků vzbudila prezentace na téma nových předpisů, norem a vyhlášek při výstavbě bytů a přidružených parkovacích míst pro elektromobily. Novela vyhlášky, která má vejít v platnost 12. listopadu 2021, může zdražit každý nový byt podle prvotních odhadů o 800 tisíc až 1,5 milionu korun. Smyslem novely vyhlášky 268 o technických požadavcích na stavby je zajistit u nově vystavěných bytů také dobíjecí místa pro elektromobily. 
Nový stavební zákon nezruší všechny stavební uzávěry, jak tvrdí Praha. Zruší se jen nevyřešené stavební uzávěry starší 15 let. Což je v pořádku – protože stavební uzávěra má být nástrojem výjimečným a časově omezeným. Právní úprava reaguje na ustálenou judikaturu.
