Odklad účinnosti části stavebního zákona i příprava jeho změny budí obavy
Svazy a Asociace se již několik měsíců snaží vyvolat odbornou relevantní diskusi nad odkladem účinnosti stavebního zákona a nad návrhem jeho pozměněné podoby. Bohužel marně. Na opakovanou výzvu k jednání nepřišla od ministra pro místní rozvoj Mgr. Ivana Bartoše /MMR/ žádná reakce. Stejně tak jako od předsedy vlády a ministra dopravy. Situace je přitom kritická, a to nejen s ohledem na dlouhodobou krizi výstavby bytů v České republice, ale také s ohledem na její další zesílení způsobené migrační krizí z válkou postižené Ukrajiny. Pomalá je také výstavba infrastruktury, chybí logistické areály, váznoucí výstavba brzdí také průmysl.
Hospodářská komora České republiky, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Svaz průmyslu a dopravy České republiky a Asociace developerů proto vyzývají:
- Sedněme k jednomu stolu k odborné diskusi o současném návrhu odkladu účinnosti části stavebního zákona, který je projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
- Zamezme přijetí kontroverzní podoby odkladu, který přinese fatální právní destabilizaci a může znamenat zastavení procesu povolování staveb v České republice, a to nejen bytů, ale také dálnic, silnic a všech dalších.
- Transparentně diskutujme rodící se návrh úpravy stávajícího zákona – existuje-li shoda na základních principech /princip tzv. jednoho razítka, rychlého povolení, omezení byrokracie a opakovaných projednávání, efektivní digitalizace celého procesu/, jistě je možné najít způsob, jak tyto principy v legislativě uchovat. Přijměme relevantní změny do účinnosti stávající podoby zákona.
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky projednává v současné době návrh na odložení účinnosti některých částí stavebního zákona. Tato skutečnost ale může narušit právní jistotu vyplývající z nejistého vývoje stavebního práva, varuje Hospodářská komora, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Svaz průmyslu a Asociace developerů. Naráží tím především na skutečnost, že navržená zákonná norma fakticky odkládá jen část stavebního zákona, žádným způsobem však neřeší věcně propojený změnový zákon upravující desítky dalších zákonů. V důsledku takového rozhodnutí by po přijetí odkladu účinnosti a při neřešení této situace mohlo dojít k zablokování povolovacího procesu v České republice. Neřešení účinnosti ve všech zákonech by mělo vliv nejen na tzv. nevyhrazené, ale také na vyhrazené, tedy pro ČR klíčové stavby a mohlo by způsobit doslova kolaps, zatížení systému stavebních úřadů, a přinést velké množství soudních sporů a nejistoty v případných rozhodnutí v dané době realizovaných. Vysoká míra právní nestability by přitom dopadla na klíčové oblasti, jako je zemědělský půdní fond, vodoprávní řízení, ochranná pásma a stavby související s dopravou jak pozemní či vodní, tak leteckou, integrovaného záchranného systému apod. Zastavila by se nejen výstavba či úprava domů, bytů, či logistických a průmyslových prostor, ale také výstavba silnic, železnic, energetické infrastruktury, sítí elektronických komunikací a dalších společensky i hospodářsky významných projektů. Na vyřešení této situace je potřeba spolupracovat co nejdříve.
To, co Česká republika nyní potřebuje, je především legislativní stabilita. Stavebnictví patří mezi oblasti, které jsou současnou krizí zásadně dotčeny, a v dalších letech nebude bohužel situace lepší.
Svazy a asociace pokládají ministru pro místní rozvoj, respektive Vládě České republiky následující dotazy k projednávanému odkladu účinnosti:
- Proč “odkladovou novelu” neprojednala Legislativní rada vlády, ani její pracovní komise? Přesto, že se dotýká i dalších rezortů, neproběhlo ani meziresortní řízení.
- “Odkladová novela” nijak neupravuje účinnost žádného z více než 50 právních předpisů, které byly zásadním způsobem změněny spolu s NSZ. Ty tak budou nadále platit v podobě, která počítá se vznikem nových (státních) stavebních úřadů a s přechodem kompetencí na tyto úřady. Jak zabráníte tomu, aby takováto úprava nevyvolala zmatek a právní nejistotu?
- Jak zajistíte, že budou lidé vědět, na jaké úřady se obracet, a úřady budou vědět, jaké jsou jejich kompetence?
- Z vyjádření ministrů i důvodové zprávy odkladové novely vyplývá předpoklad, že do 1. července 2023 má být schválena “věcná novela” NSZ. Ta byla předložena 7. dubna 2022, její osud je ale nejistý. Nezdá se vám to riskantní? Nevznikl by ve stavebnictví chaos, pokud by se “věcnou novelu” nepodařilo do 1. července 2023 schválit, stávající podoba by ale byla odložená?
Ve věci samotné změny v loňském roce schválené rekodifikace stavebního práva svazy a asociace vítají veřejně proklamovanou shodu na nutnosti zachovat základní principy, které mají vést k zrychlení a zjednodušení celého povolovacího procesu v České republice. Základní teze, o které se konsensus změny opíral, byly procesní a kompetenční omezení dotčených orgánů státní správy, protože jedině tak lze skutečně dosáhnout odstranění desítek potřebných razítek a s tím spojenou zátěží odvolání, přezkumů a opakovaných soudních sporů. Shoda byla také na jednotném řízení o povolení stavby, omezení odvolacího přezkumu rozhodnutí stavebního úřadu, koncentrace a apelace řízení, nastavení a efektivní dodržování lhůt a digitalizace stavební agendy. Principy jednoho razítka, jednoho řízení, do jednoho roku, s odstraněním takzvaného ping pongu mezi úřady, s odstraněním přezkumů a soudních tahanic, zjednodušení dokumentace s důrazem na smysluplnou digitalizaci včetně sjednoceného procesu – workflow – by měly zůstat zachovány.
Odborná diskuse jak nad návrhem odkladu účinnosti nového stavebního zákona, tak také nad dalšími úpravami celé legislativy je nezbytná a důležitá. Bohužel dosud chybí. Neexistuje žádné odborné uskupení, které by se její přípravou zabývalo, bylo známé ani zadání, ani další podrobnosti.
Z veřejných vyjádření ministra pro místní rozvoj. Mgr. Ivana Bartoše nicméně vyplývají otázky, které bychom rádi položili, pokud bychom měli příležitost:
- Dosud veřejně prezentované změny, které má obsahovat “věcná novela”, vyvolávají pochybnosti, jestli budou v praxi funkční v kombinaci s tím, co by mělo zůstat z platného znění NSZ zachováno. Nejasná je například myšlenka “procesní integrace”. Jak by se na rozhodování o povolení staveb podílely samostatné dotčené orgány? Skutečně může být v takovém případě zachován princip “1 řízení – 1 razítko”?
- Sporná je i myšlenka, že v případě tzv. vyhrazených staveb (dálnice, železnice apod.) zůstane zachována podoba rozhodování podle současné platné verze NSZ. Bude reálně možné, aby povolování různých staveb probíhalo podle zcela odlišných pravidel?
- Jedním z argumentů pro věcnou novelizaci NSZ je nesouhlas vlády s vytvořením státních stavebních úřadů, tedy se zrušením stavebních úřadů na obcích. Argumentem je, že by se stavební úřady vzdálily od občanů a od území, o kterém rozhodují. Proč nestačí vytvořit územní pracoviště státních stavebních úřadů tam, kde jsou dnes obecní? Nebylo by lepší nahradit současnou roztříštěnou soustavu, tvořenou mnohdy velmi malými úřady s nedostatečnou kapacitou, jednotnou, profesionálně řízenou stavební administrativou?
- Pokud nechcete stavební úřady oddělit od samospráv, jak budete řešit narůstající problém námitek tzv. systémové podjatostí úředníků stavebních úřadů?
- Kdo se na vytváření “odkladové” a “věcné” novely podílí, s kým ministerstvo jejich obsah konzultovalo a konzultuje?
Příprava komplexní změny legislativy spojené se stavebním právem trvala 5 let. Nyní je zde tlak za dva měsíce celý koncept zásadně změnit, a to bez diskuse s těmi, kterých se zásadně dotýká. Chybí proto prostor otázky pokládat, a také na ně získat odpovědi před tím, než bude pozdě.
Ministerstvo pro místní rozvoj 7. dubna 2022 vložilo do elektronické knihovny eKlep návrh novely stavebního zákona. Na detailní seznámení s textem, včetně návrhu na takzvané environmentální povolení z pera Ministerstva životního prostředí nebyl dostatek času, nicméně již nyní lze konstatovat následující:
„Bohužel zadání, i samotný obsah návrhu novely stavebního zákona byl připravován v netransparentním prostředí, bez jakékoli diskuse s odborníky či zástupci těch, kterých se legislativa týká. Se zveřejněným materiálem se tedy musíme nejprve seznámit. Vytvoření nového superrazítka v podobě takzvaného enviromentálního povolení nicméně nedává naději, že by nás čekalo zjednodušení procesu. Je to o nás bez nás. Důsledky, které takové jednání přináší jsou nám z historie opakovaně známy. Proces přípravy je pro nás velkým zklamáním.“ Asociace developerů
„Reagovat na návrh novely stavebního zákona, který jsme neviděli, o kterém nic nevíme, a u kterého neznáme ani zadání, nelze.Je pro nás nepříjemným překvapením, že pan ministr Bartoš nejednal se svazy a odborníky a že vznikl návrh, který je zcela odtržen od praktických zkušeností a potřeb. O to více v době, kdy čelíme bezprecedentní krizi v oblasti stavebnictví v důsledku nedostatku materiálů a nárůstu cen v celém řetězci. V tuto dobu přicházet s dalším razítkem, v podobě enviromentálního povolení, které bude předcházet samotnému stavebnímu povolení, a bude tedy celý proces dále prodlužovat, je zcela nepřijatelné“. Svaz podnikatelů ve stavebnictví
